V podstatě docela nevinně. Protože jsou naše BMW zdatní cestovatelé, proč se nezajet mrknout na Šestidenní do Řecka (samozřejmě na motocyklech). Aspoň tam povzbudíme Radka, který by si chtěl vysloužit další medaili. Pak jsme si prohlídli nějaký fotky a doslova zhltli první cestopis o Albánii. Potom už to nešlo zastavit – když už budem v Řecku, tak aspoň nahlídnem 🙂 . Jak ale začala být Radkova účast na Šestidenní nejistá, bylo nám jasný, kam se přesune hlavní cíl naší první velké cesty. Ano, bude to Albánie – země orlů.

Říká se o ní, že je to poslední evropská země nezasažená masovou turistikou a nezkažená výplody moderní civilizace nebo také drsný a neobroušený diamant Balkánu. Rodina, přátelé, spolupracovníci i okolí nás asi mají za blázny a hazardéry (že ano, mami…), ale láká nás ta exotika, divoká směsice křesťanství a islámu. Byzantské, křesťanské i turecké historické památky a vykopávky. Drsná a upřímná, civilizací ještě příliš nedotčená příroda. Malebná horská údolí pod majestátnými horami i turisty dosud neobjevené pláže Jónského moře.

A samozřejmě dobrodružství.